Píši Vám

Na stole ležel list papíru, obálka a obyčejná tužka.
Ztěžka dosedl na židli a začal psát.
Mí nejdražší...
Věznicí se protahoval průvan.
...píši Vám tento dopis těsně před...
Na dvoře stála šibenice.
...svým nevyhnutelným odchodem...
Oprátka se ladně pohupovala ve větru.
...Vzpomínky na Vás mi přinášejí útěchu...
Slza skanula na dřevěný povrch stolu.
...Věřím, že na mne nezapomenete...
Z chodby se začínaly ozývat kroky.
...Navždy Váš...
Zabouchání na dveře. Už musel jít.
Dopsal. Složil list do obálky a roztřeseně naškrábal adresu.
Později hlídač znuděně hodil psaní do plechové krabice mezi ostatní.
Byl to jen další dopis, který nikdy nebude odeslán.