Dřív než ahoj, šup na kolena

Miluju psy, když vidím nějakého roztomilého psa, hned se za ním otočím. Smutné je, že první na co koukám, je pes, ne kdo drží jeho vodítko. A tak se skláním, drbu chlupáče po hlavě, prohodím pár komplimentů na jeho osobu a až pak mi dojde, že dělám něco špatně. Zvednu hlavu a k majiteli zadrmolím něco ve smyslu ,,Promiňte, ale ten je tak krásnej." a následuje debata o tom jak je Sorbon starej a které jídlo má nejraději. V zápětí mi dochází, že spěchám a jak jsem anonymně přišla, tak anonymně odcházím. Při tom by to mohla být skvělá seznamka!