Dvojjediný

Les hlasitě zvučel.
Nebylo to šumění listů a popraskávání větví.
Byl to hlahol honců a štěkot psů.
Zvěř prchala na všechny strany.
Zbytečně.
Lovci šli na jistotu a psi neztráceli stopu.
Uprchlík nebyl daleko.
Neznal nástrahy lesa.
Ztrácel vůli.
Síly měl ještě dost.
Jezdci to už vzdali.
Ale pořád je slyšel.
Čekali na příležitost.
Lesem zazněl zuřivý výkřik.
Uprchlík narazil na své vlastní stopy.
Došlo mu že chodí v kruhu.
Tady po něm házeli vidle.
Zarazil se a proklel dnešní den.
Z honců se stala lovná zvěř.
Vidle vnikaly do těl.
Jeho hlavy se na sebe šklebily.
Zatracená příbuzenská plemenitba.