Jednou, když se Celegorm chystal na trénink, zeptal jsem se, jestli můžu jít taky. Řekl, že jo. Myslel jsem, že to bude hračka, ale moc mi to nešlo. Neměl jsem silné ruce, jak jsem předpokládal.
Pak se to zlomilo. Začalo mi to jít. Trochu jsme blbli. Já jsem dostal do předloktí. Měl jsem pocit, že mi ruka upadne. Brácha schytal do oka. Svalil se a potichu klel. Chvíli pak neviděl.
Další den jsme se tomu smáli a aktualizovali jsme verše severské ságy. Oko pryč, ruka pryč. To je daň za to, že jsem se špatně kryl štítem (který jsem neměl).
Rory, přestaň si to vyčítat. Aspoň mám inspiraci. :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit