Z týdenního deníku Listy posednutí

Poslední dobou jsem si všimla jistého trendu v naší komunitě. Týká se výběru toho pravého. Na pravidelných konferencích se setkávám s názory, že by měl být takový jedinec fyzicky zdatný, pohledný, se správnou kvalitou vlasů a perfektním zažíváním. Naprosto chápu, čeho se mí kolegové obávají, ale nevidím v takovémto přístupu žádnou srandu.
Jako příklad perfektního souznění bych ráda uvedla svou poslední kohabitaci. Daný vzorek disponoval naprosto podprůměrným vzezřením. Za pobytu v jeho těle jsem si mohla vyzkoušet práci v katalogu knihovny, což považují za jedinečnou poživotní zkušenost, nemluvě o blahu z trpících výrazů studentů ztraceně pátrajících po zdrojích k bakalářkám.