Výměna rolí

Víte, co je bezmoc, když vrah vašich rodičů používá vaši kůži jako malířský plátno a skalpel jako štětec.
Ten sadistickej parchant chce, abych křičela bolestí, ale takovou radost mu neudělám.
Další tah, ticho, štve ho to. Usměju se, udeří mě, spadnu na zem. Proklíná mě. Skloní se nade mnou, plivnu mu do ksichtu. Další rána. Jsem tak zjizvená a zkrvavená, že už nic necítím
Nebaví ho to, chce to skončit, napřáhne se, já ho vezmu po hlavě židlí.
Role se obrací, on sedí, já držím skalpel. Nechápavě čumí.
„Pomsta je bleskurychlá, svázané ruce ji nezastaví, hajzle,“ začínám malovat, on křičí.