Dokonalá

Když jsem tě poprvé potkal, nikdy by mě nenapadlo, že se z tebe stane jeden z nejdůležitějších lidí. Když jsme spolu mluvili, ať už o čemkoliv, rozuměla si mi, chápala si mě. Nebylo to jako ty prázdné fráze "to je mi líto, nebo "já to chápu". Ty jsi opravdu chápala a bylo ti to líto, protože jsi to sama zažila.
Uplynul nějaký čas a já si začal všímat těch krásných, dlouhých, tmavých vlasů. Dokonalých očí. Nádherné tváře. To nejkrásnější na tobě byla ale tvá duše.
Byla jsi mi vším, co jsem kdy chtěl. Ale ten člověk v tobě už není.