Odchod

Úvodní poznámka

Počítejte se mnou eufemismy.
(Epické vyvrcholení příběhu zítra.)

Fandom

Drabble

Kráčeli ulicemi Vídně a stejně jako všichni vzdělaní lidé hovořili o římském právu. Kdyby je někdo míjel, nevěděli by o tom.
V salónu čekala Beatrix, oděná v oceli. Zorničky se jí rozšířily, když kromě Anety spatřila i Alexandra. „To nemyslíš vážně!“ Povstala z pohovky jako anděl pomsty a úsečně vyzvala bratra k rozhovoru.
Oba zůstali, zatímco Beatrix byla tažena ze dveří. Hádali se krátce a nesmírně tiše, asi jako zrnka prachu mezi knihovními policemi. Pak se Wilhelm vrátil.
„Co se stalo?“
Pousmál se, smutně a unaveně. „Sestra se emancipovala. Ostatně soudím, že již bylo na čase.“
Toho večera zůstali sami.

Závěrečná poznámka

Ráda bych Beatrix představila dřív a nachystala si ji na tuhle dramaticky nedramatickou komorní scénu, vysvětlila vám všechny její životní postoje a filozofii, ale jsem lemra. Takže tady (nebo příští rok ;)): Beatrix je ten typ člověka, který všem řídí život, hlavně proto, že s vlastním není spokojená, a hodně jí záleží na tom, co si o ní ostatní myslí. Proto Alexandra (nakonec vcelku logicky) považuje za hrozbu, potenciální ohrožení pověsti rodiny a její vlastní. Pokud to dříve nebylo jasné, až dosud sdílela s Wilhelmem domácnost, a to zhruba od doby, kdy ovdověla (cca 4-5 let). Je tam backstory, ale to až někdy v příštím životě ;).

Téma

DMD č. 29. pro 29. 4. 2016. Téma: Emancipace