Berlín, Berlín

Jedno žilo spořádaně, v duchu sociálního smíru, se zajištěnou prací pro všechny, ať pracovat chtěli, nebo ne. Všichni měli všechno a dohromady neměl nikdo nic. Pořádek musel být a lidé v něm mluvili jen o věcech, o kterých směli.
To druhé bylo místy divoké, chudoba v něm kvetla stejně jako bohatství, kdo neměl štěstí, musel se protloukat. Někdo měl víc, ve výlohách to barevně blikalo a křičelo „chtěj mě, půjč si, beze mě to nebude ono!“. Lidé tam říkali, co chtěli, a občas se i poslouchali.
Jedno město ve dvou státech. A obě tvrdila, že zlé je druhé z dvojčat.