Bestiář psaný z doslechu

Jednou z povinností velvyslance bylo i pomáhat učencům vytvářet jejich výzkumy. Matumaini seděl v zatuchlé kanceláři, kde na něj ze zdí koukali vycpané zvířecí hlavy a cítil se vskutku nervózně.
"Takže mûmakilové jedí trávu? To je překvapivé, myslel jsem, že jsou masožravci... Tak krvelačná zvířata!" poznamenal učenec a zapsal si poznámku.
"Každý ví, že býložravci jsou mnohem nebezpečnější než predátoři. Lev vás nechá na pokoji, když je nažraný, ale když se mûmak rozčílí, není úniku."
"Nesmírně zajímavé!"
"Poslechněte a nebylo by lepší jít do Haradu osobně, když píšete bestiář? Podívat se vlastníma očima?"
"Cestovat do tak barbarské země? To nikdy!"