Cukr
Jedno rozepisovací.
Hlava se jí zatočila tolik, až ji napadlo, jestli nemá hyperglykemický šok. Při té všeobecné přemíře cukru by to dávalo smysl.
Ale před ní seděl muž s rozcuchanými vlasy a chutnal jako pivo. Nic víc, nic míň.
Muselo být po půlnoci. Dvě modré oči obklopené vějířky jemných vrásek ji sledovaly tak upřeně, až měla pocit, že svlékají její duši. Ale kdyby do ní skutečně viděly, všimly by si obrovského nápisu UTEČ! vytepaného přes mozkovou kůru.
„Všechno nejlepší,“ řekl.
Tak tedy dvacet pět. Čtvrt století, proboha.
Už by pomalu mohla vědět, že dělat si opěrný bod z růžové bubliny je pošetilé.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
milé drabble, ale občas z něj
milé drabble, ale občas z něj něco vykoukne a kousne
líbí
Zajímavé.
Zajímavé.
Čtvrt století. To zní šíleně,
Čtvrt století. To zní šíleně, když se to takhle řekne. Jsem tu už čtvrt století, proboha. Tak dík! :D Docela ťalo.
Si to tak neber! První půlka
Si to tak neber! První půlka je jenom zkušební, ta druhá je teprve jízda! :-DDD
Myslím, že se bude těžko
Myslím, že se bude těžko utíkat...
Moc dobré.
Uf.
Mátl mě fandom, zdá se, že je tady někdo hodně kritický k sobě... Ale líbí, skoro až hororové!