Vyhlídka

Dostavník ji dovezl daleko a křídla hlasu ji donesla zpět. Viděla víc štěrku a úvozů, než by jí bylo milé. Krátce po návratu se však stejně vyšplhala až sem.
Sotva na dvě malá chodidla široká, skrytá v proschlé trávě. Mateřídouška voní, když šlápneš vedle. Staletá zídka místo lavičky. Veškerá urputnost bílé silnice bledne v tom porovnání. Luční královna, maličká a přitom majestátní. Stezka k výhledu na údolí.
Tady je nejkrásněji. Jen tady, anebo kdekoliv, kde je Edward.
Usmívá se, když zjara spatří na stezce ve svahu holčinku v růžových šatech. Pentle vlají, je slyšet přerývaný zpěv. Naučila se vidět krásu.