Lehký život vyvolených

Někdy nevím, jestli tě chci vídat.
Líbí se ti mé historky ze života, obdivuješ, co všechno zvládám, jak si nakonec poradím.
A vyprávíš, samozřejmě.
O tom, jak je příliš horko nebo příliš zima, jak ošklivá je rozkopaná ulice, jak tě uzavírkou připravili o cenný čas. Tenhle ti hodil klacky pod nohy, na tamtoho se nedá spolehnout, s tímhle je škoda mluvit. Tohle už nemá smysl zkoušet, a stejně to nikdy nemohlo dopadnout dobře, a nekvalitní hodinu ti nikdo nenahradí.
Občas přiznáš, že mi závidíš můj krásný život, ale já mám zatím pocit, že někdo z nás musí žít v iluzi.