Ouvertura

Jana si ráda myslela, že o svém nejlepším kamarádovi věděla úplně všechno.
Kdy měl narozeniny. To, že měl dvě starší sestry. Už měla změřené, za jak dlouho zdolá průměrnou stránku textu. Věděla, jaký zákusek má nejradši (harlekýn). Znala jeho týdenní harmonogram na hodinu přesně.
Věděla i to, že se ke klarinetu dostal hlavně protože mu přišlo, že vůbec neumí kreslit.
Brzo se naučila číst v něm i beze slov. Poznala, kdy byl smutný a kdy nadšený, nejen z výšky stupnice.
Jen na jedno nemohla přijít.
"Barťo, ty máš s Davidem nějaký problém? Od tý doby, co piánuješ, ho ani nepozdravíš."