Znamení

Toho rána ležela na zápraží mrtvá sova.
Kryštof ji viděl jako první. Celý bledý vběhl do ložnice a sápal se rodičům pod peřinu.
"Copak je, zlato?" zamručel táta rozespale.
Kryštof mlčel, jen se třásl.
"Byl jsi venku?" zeptala se máma.
Kryštof přikývl:
"Je tam..."
Táta se posadil na posteli.
"Copak tam máš? Máme se jít podívat?"
Kryštof znovu přikývl. Začal natahovat.
A tak se rodiče šli podívat.
"To je zlé znamení," spráskla ruce maminka.
Táta se uchechtl.
"Jestli se mnou osud chce mluvit, ať mi to přijde říct sám."
Ani jeden však netušili, co to znamení znamená pro Kryštůfka Robina...