Hra o duši

„Dám i duši svou za noc s někým, kdo uhasí mou palčivou touhu,“ povzdechla si večer mladá vdova Marie.
Za pár minut se otevřely dveře, v nich stál muž s uhrančivým pohledem. „Tvé přání splním. Pokud před svítáním usneš únavou, peklo získá tvou duši.“
Marie zajásala. Poprvé to bylo nesmělý, ale pak. U čísla čtyřicet vdova usoudila, že hra o duši je velice příjemná. Naopak ďábel u čísla osmdesát volal na pomoc samotného Boha, u devadesáti prohlásil, že je na dně se silami a že sázku prohrál. Posléze zmizel.
Marie si jen povzdechla: „Kdyby to tenhle zvládnul ještě aspoň jedenkrát!“