Předchozí zde.
Inu, Ticho po pěšině, poté co jsem napsala nekrolog... To je velmi kruté zadání pro chudáka autora.
"Co tady děláš?! Co je s Danielem?" vypálil Jaroslav.
"Pracuji," odpověděl Jindřich. "Co se týká Daniela, bude asi lepší přesunout se do mé kanceláře," usoudil vzápětí. Pokynul na chodbu.
Na konci chodby byly jediné dveře. Na nenápadné jmenovce stálo Jindřich von Drak.
Vešli. Jindřich nabídl svým společníkům židle. Sám usedl za stůl zavalený hromadou složek.
Jaroslav se rozhlédl po místnosti. Viděl police prohýbající se pod tíhou knih a pořadačů, pootevřenou kartotéku, obrovskou nástěnku s nápisem OPERACE TICHO PO PĚŠINĚ a velikánský displej zobrazující síť nervových buněk s nepravidelně rozesetými barevnými body. Při bližším pohledu na obrazec poznal obrys České Republiky.
Následující zde.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hmm, tak napjatě čekám, co z
Arenga
Hmm, tak napjatě čekám, co z toho bude :-)
Děkuji za komentář.:-)
Profesor
Příběh z toho bude.;-)
Asi nechtěná narážka,
Faob
ale aktuální politická situace se dá velmi dobře charakterizovat jako "ticho po pěšině", resp. "umlčení po pěšině". Střípek zajímavý, více otvírá, než uzavírá.
Děkuji za komentář.
Profesor
Ta narážka narážkou být neměla. Je to prostě mapa, která zobrazuje určité body. Ale jinak máš pravdu.
Možná otevírá, ale ve skutečnosti spěji k uzavření. Jen ještě potřebuji něco napsat.
Dobré, napínavé!
Rya
Dobré, napínavé!
Dík.:-)
Profesor
:-)