Nestihla jsem včas vložit, vkládám ještě jednou do bonusu.
Téma A co když řeknu ne?
Nany štupuje ponožky a kradmo pozoruje Jiříka. Leží v posteli a čte Robinsona Crusoe. Čte ho pořád dokola celou zimu.
"Je to asi dobrá kniha," odhodlá se Nany.
Jiřík přikývne: "Četla mi jí maminka. Někdy ještě dokážu slyšet její hlas."
Nany se sevře srdce.
"Ale už jen málokdy," vzlykne Jiřík a schová tvář do polštáře.
Nany si přisedne a nesměle ho pohladí po zádech.
"Určitě tě měla moc ráda." Po chvíli opatrně dodá: "Vím, že nejsem jako ona, ale mohli bychom být aspoň přátelé?"
Jiřík mlčky zavrtí hlavou.
Nany vzdychne.
Pak se z polštáře přidušeně ozve: "Budeš mi chvíli číst?"
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
jo, tohle je těžký
Aries
jo, tohle je těžký
Taky bych řekla.
kytka
Taky bych řekla.
Ach, to je dojímavé a opět
Aplír
Ach, to je dojímavé a opět krásně napsané.
Děkuju.
kytka
Děkuju.
Maminku žádná nenahradí, ale oni dva si cestu k sobě už vlastně našli.
Jemně předeš,
Faob
slova jsou studny, v nichž. A ty to hezky rumpálem taháš. Moc hezké.
Děkuju, ty umíš tak krásně
kytka
Děkuju, ty umíš tak krásně slovíčkem pohladit.
No, tak tohle mne skoro
Arenga
No, tak tohle mne skoro rozbrečelo. Je to skvělé!
To jsem nechtěla.
kytka
To jsem nechtěla.
Původně to mělo být velice optimistické, ale pak jsem musela krátit :)
to ale nebyla kritika, já se
Arenga
to ale nebyla kritika, já se u dobrého příběhu dojmu ráda ;-)
Až srdíčko sevře.
mamut
Až srdíčko sevře.
Ale může mu číst, první krůček.
Já myslím, že od nepřítele by
kytka
Já myslím, že od nepřítele by to nechtěl, no ni?
..
Akumakirei
Je to smutné, ale hezké v tom, že nezůstalo u odmítavého zavrtění hlavou :)
Je to tak :-)
kytka
Je to tak :-)
Po večerech budou sedět spolu jako spiklenci, šeptat si o dalekých krajích, a pak jednoho dne si Jiřík opře hlavu o její rameno, ona bude jednou rukou držet knihu a druhou ho obejme a...
To bude ještě nadlouho. Ale
ioannina
To bude ještě nadlouho. Ale už vykročili.
Přesně tak.
kytka
Přesně tak.
Nejtěžší krok, protože první, mají za sebou.
Četla mi maminka... slyším
Regi
Četla mi maminka... slyším její hlas... nebudeme přátelé (ale něco jiného?)... budeš mi číst? Tak tohle JE optimistické a ten krok směrem k sobě není vůbec malý. Cesta už se našla. Můžou jít.
Moc děkuju, Regi!
kytka
Moc děkuju, Regi!
P
Přesně tak jsem to myslela. Jsem ráda, že to tam někde i po krácení zůstalo k schované :)
Změny se někdy dějí po velmi
KattyV
Změny se někdy dějí po velmi malých krůčcích, ale je dobře, že to jde.
Při tom - Někdy ještě dokážu slyšet její hlas... ale už jen málokdy - se až srdce sevře. Je to krásné.
Dokonce mám zkušenost, že
kytka
Dokonce mám zkušenost, že změny, které skáčou mílovými kroky, často nemívají dlouhého trvání.
Děkuju.
Mosí to být těžké pro oba.
Terda
Mosí to být těžké pro oba. Nádherně napsané a dojímací.
Máš pravdu, ale oni to
kytka
Máš pravdu, ale oni to zvládnou, já jim věřím! :)
Díky.
Myslím, že velký zlom. Pro
Tora
Myslím, že velký zlom. Pro oba. K lepšímu, určitě.
Bylo to tak myšleno, jsem
kytka
Bylo to tak myšleno, jsem ráda, že to je poznat. Děkuju.
Sladkobolné. :)
Martian
Sladkobolné. :)
To je jejich druhé jméno ;)
kytka
To je jejich druhé jméno ;)
Díky.
Jé!
Profesor
Trocchu smutné, truchu krásné. To se mi líbí.:-)
Takový je život. Děkuju.
kytka
Takový je život. Děkuju.
Moc se mi líbí, díky.
mila_jj
Moc se mi líbí, díky.
Rádo se stalo:)
kytka
Rádo se stalo:)