(Při)krášlení skutečnosti

Tentokrát si dovolila příliš! Napráskat jí mistrové. „No počkej,“ honí se Zuzaně hlavou a zlověstně se jí při pohledu na její parťačku leskne v očích. To je toho, že udělala zmetka, možná dva…
Na to, že přichází o odměnu nejen ona sama, ale celá parta, už nepomyslela, když běžela do kanceláře za vedoucím a rozverně na něj mrkala.
„A opravdu je to taková potvora?“ optal se po aktu zadýchaně tlouštík.
„Je.“ Přitakala Zuzana. „Sprostě mě pomlouvala, ale to by s ní mistrová nesměla být jedna prdelka…“
Tlouštík odstrčil Zuzanu z klína a za chvíli už lezla z tiskárny jedna výpověď.