Jak už to po životě chodí

Pan Samuel Dobrodošlý se poněkud zaraženě zvedl z kočičích hlav, jimiž byla vydlážděna ulice, a které se už nadobro ztratily pod vrstvou splašků. Sáhl k opasku, aby na místě, kde byl měšec s mincemi, nahmatal prázdné místo.
Tak přece jen ho před zlodějem neubránil a o své peníze přišel.
Ohlédl se za sebe.
Ach. Tak o tohle tedy přišel také.
"Co teď?" zeptal se probodnutého těla Samuela Dobrodošlého ležícího na dlažbě. "Přijde si pro mě Zubatá, řekl bych."
I TAK SE TO DÁ ŘÍCT.
Samuel se otočil a podíval se do kostnaté tváře, která se na něj zašklebila. Nemohla jinak.