NESOUTĚŽNÍ
Čtyřletý zapálil svíčku. Třásl se přitom nedočkavostí a nervozitou. Dělal to poprvé. Doma svíčku zapaloval táta, ale v domku kamarádi pověřili jeho! Pyšně pohlédl na desetiletého, který pochvalně přikývl.
„Tak. Je to tady. Tohle je ta noc. Noc s velkým N. Noc Příchodu. První, kterou smíme strávit sami. Noc, kdy si vyslechneme příběh o příchodu lidí do Habitatu.“
Desetiletý uměl své vzrušení skrývat lépe, přesto mu oči zářily nedočkavostí. Srdce mu bušilo, když si uvědomil, že uši kamarádů splynuly v jedno, aby slyšely jeho první Vypravování.
Zatímco desetiletý vyprávěl, začínala noc, ve které obyvatelé Habitatu nikdy nevycházeli ze svých domovů.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Páni, to má podmanivú
wandrika
Páni, to má podmanivú atmosféru. Aj ja som zatajila dych.
Děkuji.
Profesor
Tak, že ho zatajený ještě udrž...;-)
Moc se mi to líbí, jen teď
Esti Vera
Moc se mi to líbí, jen teď kvůli té poslední větě přemýšlím, jestli se nemám bát. Nebo už jsem paranoidní? :D
Děkuji..-)
Profesor
Já taky nevím, jestli se máš bát. Do tohohle drabble se totiž i přes veškeré škrtání nevešla jedna klíčová věta. Takže nevím, jaké bude to příští.
Teda, to má atmosféru.
Esclarte
Teda, to má atmosféru.
Díky.
Profesor
;-)