Propast mezi psem a vlkem

Nejistě otevírá oči. Něco... Něco je špatně.
Místo obvyklého příliš hlasitého pssst ho obklopuje tíživé ticho.
Mlha vzpomínek. Záblesk toho, co se mohlo stát. Roztřesou se mu ruce.

Nechce slyšet omluvy ani vysvětlení. Nehádá se. Mlčí.
„Prostě... se mi kliď z očí,“ zašeptá konečně. Zní tak zraněně, že se Siriusovi sevře hrdlo a nenávidí se ještě víc než kdy dřív.

*

Remus s Petrem odcházejí, ale James otálí a ve společenské místnosti zůstane.
„Já se z vás zblázním,“ pronese tlumeně.
Sirius si odevzdaně stáhne neviditelný plášť.
„Neříkal nic o tom, že nemůžu být s vámi, když mě neuvidí,“ smutně se pousměje.