Nesoutěžní, bez nároku na bod.
Tohle téma by se mi mnohem více hodilo spíš ke konci na velké finále... no ale co už. Člověk musí pracovat s tím, co má.
Dneska se podíváme opět do minulosti, tentokrát ještě hlouběji před
Kéž by alespoň na chvíli bylo ticho.
Varování: šikana, domácí násilí, emoční a fyzické týrání
Ten den poprvé nebrečel.
Vysloužil si několik pochval učitelů. To nebylo dobré. O to horší ho totiž měla čekat přestávka. Rozšlápli mu brýle, zlomili nos a obrali ho o svačinu.
Doma to nebylo lepší. Nejdřív mu vynadala matka. Za rozbité brýle a zakrvácené tričko schytal spršku nadávek. Umlčela ji až otcova facka.
Otec vypadal téměř směšně. Mezi skvrnami špíny nebyla vidět původní barva jeho tílka. Byl značně přiopilý a na hlavě mu poskakoval ten směšný účes. Znechucené „Budižkničemu!” následovala další facka. Na tváři cítil štípající otisk ruky. Odešel. Dlouho jen ležel na posteli.
Jako by se v něm něco zlomilo.
Začátek série najdete tady.
Jak tam zítra vecpu Antikoncepci pro veverku, to fakt nevím.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit