Přednes starého barda

Probudil se v mlze ranní,
bez starosti minulé noci.
Proč je kolem takové dění,
u srdce má zmatený pocit.

Jen co se zvedne z tulákovy běžné postele,
uzří kolem ječet a skotačit vesničany.
Dále řev až uši praskaj, někdo drtí sele,
dochází mu že s drakem tu budou sami.

Sotva skočí pro vidle za roh,
Drak si to šine kolem chalupy.
Honza bodne, když uvidí bok.
Tak prý děd lovil kdysi mamuty.

Nepozornost a drak ztratil pomalu,
pojem že je schopný v boji jediný.
Netušil že už brzy přijde o hlavu,
zrovna stál u zrodu fešáka hrdiny.

Dav propukl jásotem.