D15 - Prašná zem

Uměl jsem bojovat, nevím jak, ale uměl. Když jsem bez jediné známky strachu vkročil na bitevní pole, vojsko udělalo krok zpět. Báli se a teď vím proč. Po oddílech padali mou rukou. Vrhali se na nás vlna za vlnou, ale podcenili sílu vlasoida a vejce.

Vzduchem zaduněl hrozivý zvuk rohu. Zbývající vojska se rozestoupila, aby udělali místo generálovi.
"Děláš čest svému jménu." řekl zdvořile.
"Prolívám zbytečnou krev, jaká je v tom čest?"
"Ty to nevíš, že? Jaké je tvé jméno..." rychle přiskočil a vrazil mi meč do hrudi. "...Ernaeli?! Nyní máš právo být zapomenut."

*

Padl jsem mrtev na prašnou zem.