Konečně

Byl tak blízko. Stačilo trochu natáhnout ruku a mohl se, jak už dlouho toužil, dotknout té nadpozemsky krásné tváře, pročesat zlatavé vlasy, ochutnat měkkoučké plné rty. Mohl udělat cokoli - mladší muž se vyjádřil jasně. Mohl si s ním dělat, co chtěl. Hlavou mu běžely všechny ty myšlenky, kterých měl poslední dobou plnou hlavu a nad kterými se nezřídka začervenal. Měl tolik možností, že ho to paralyzovalo. Nevěděl, jak začít, bál se, že jakmile se pohne, roztříští se tenhle kouzelný okamžik na tisíc kousků a všechno se rozplyne.
Tu se nad ním mladík konečně smiloval a spojil jejich rty v polibku.