Cesta do noci

Drobné nožky cupitají nocí. Kličkují po nerovné dlažbě pod nohami chodců, až zmizí kdesi v temnu.
Hnědá smrdutá tekutina, která možná byla kdysi vodou, se valí podzemím a krysa běží po úzké římse nad ní. Kameny jsou kluzké, porostlé letitým nánosem slizké černé řasy, krysák však běží jistě. Běžel tudy mnohokrát.
Zanedlouho opět vyběhne na povrch, v místě, kde se páchnoucí voda vlévá do ještě smrdutější řeky.
Pokračuje podél vody ven z města. Na okraji lesa však tentokrát jeho cestu přeruší tichoučký svistot nočních křídel. Silné pařáty ho sevřou a ostrý zobák ukončí jeho pozemskou pouť.

"KVÍK," pronese Pochmurný Kvíkal.