Letos tu nebyly, ale možná si vzpomenete na dvojici Muriel, šéfkuchařku neumětelku, a Gertrudu, majitelku obchůdku s jedy a opiáty na Obrtlé ulici...
Dnes už zbývala jen jediná pochůzka. Jakkoli se Muriel protivila myšlenka návštěvy Obrtlé ulice, z Příčné zkusila už všechno a slimáci se stále neobtěžovali opustit její květinový záhon. Chtělo to těžší kalibr.
Ve spoře osvětleném krámě zamířila rovnou k pultu. „Dobrý den. Hledám něco na slimáky.“
Šedavá osůbka u pokladny nasadila výraz absolutního děsu.
„Snad toho nechci tak moc.“
Prodavačka zmizela za závěs mezi policemi.
„Slimáci? V tomhle počasí?“ ozvalo se zezadu. K hlasu se vzápětí připojila tvář. Pronikavé modré oči, lícní kosti, že by se jimi dalo krájet, vlasy stažené do drdolu černé jako bouřková mračna. „Přejete si, drahá?“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Aww, to je rozkošné. Moc se
Keneu
Aww, to je rozkošné. Moc se mi líbí, jak popisuješ Trudy.
Děkuju ^-^
Voldemort
Děkuju ^-^
Och, první shledání mého
Owes
Och, první shledání mého oblíbeného lesbického páru. <3
<3
Voldemort
<3