Rutina

V Institutu Alena telefonovala, přesouvala papíry z místa na místo, sháněla na ně správné podpisy, vyplňovala tabulky a v neposlední řadě se starala o to, aby nedošla káva. V Izraeli se jí Levi napřed pokusil zapojit do výzkumu, ale jelikož jí to šlo pořád stejně mizerně jako v Praze, skončila i tady u telefonu. Skrze čísla ve výkazech sledovala, jak se Levi snaží její vyprávění přetavit ve skutečnost. Stáčel, zavařoval a pak vypouštěl sny stále do jednoho místa. S tvrdošíjnou tvrdohlavostí se snažil dosáhnout nadkritického množství. Pro Alenu ta rutina znamenala bezpečí. Jenomže bylo křehké a mohlo každým dnem skončit.