Pec nám spadla, pec nám spadla, zůstaneme hladoví...

Chajdou otřásla hromová rána. Pec se rozlétla a zasypala skučící soldáty sprškou horké suti. V troskách se vztyčila bizarní bodlinatá postava.
“Kýho čerta!”
“Ber ho flintou!”
“Pozor, prachovnice!”
Kouř a pára, řinčení tasených zbraní, tvrdé rány pěstí.
Bodlináč neměl dobrý večer. Nejdřív dostal do hlavy pažbou, když si zdřímnul na mezi, a pak se probudil obalený nějakým svinstvem v rozpálené peci.
A Bodlináč je roztomilý lesní duch, jen když je dobře najedený a chováte se k němu zdvořile.

Pomlácení vojáci v rozvalinách chýše zděšeně zírali k lesu, kam zmizel ten divous. Déšť sílil a syčel ve zbořeném ohništi. Zatracená země!