Na zemi

Napustím si v kuchyni sklenici vody. Když se poprvé napiju, vyliju si část vody na triko. Zatraceně. Teď bych potřebovala kotvu já. Sedám si na dlažbu. Povytáhnu tričko a připlácnu si mokrou látku k čelu. Lepší. Trochu.
Otevřu si na mobilu bulvární článek od Diviše. Žádné fotky. Popis odpovídá. Podle prvního komentáře zavražděný bydlel na městském úřadě a byl v podmínce a exekuci za neplacení výživného. Podle druhého ta svině zaslouží upálit, ať už byl zavražděný kdokoli. Dál radši nečtu.
Musím na vzduch.

Na střeše nikdo není. Praštím do zábradlí.
„Kurva!“
Praštím znovu. Znovu. Znovu. Pak teprve to začne bolet.