Z venkovního světa

Z Doliny zprávy unikají stejně těžko jako lidé.
Matej se vrátil, když ji našli. To on Štefana s Katarínou seznámil.
Rozlučku přetrpěl, na hřbitově zapálil svíci i matce.
Tmou nespěchal. Rodinný statek stál nad vesnicí.
Otec Mateje opakovaně vydědil. Protože se neživil slušně, nezplodil potomka, že opustil Dolinu.

„Nebol si na kare, otec!“
„Nebola naša, Kukúča!“ Po smrti manželky přestal otec věřit, že je Matej jeho krve.
Seděli proti sobě. Otec měl v rukách třes, chyběly mu čtyři články prstů. Zestárl. Už nenaháněl strach.
Mluvit spolu nedokázali.
„Prestaň žiť ako darmožráč, zapusť kotvy. Práca sa sama nespraví!“
Mlčet taky ne.