„Danieli, můžeš na okamžik?“ zastavila Josefa N. biologa cestou z oběda.
„Samozřejmě, milá nadřízená. Co se stalo?“ ptal se Daniel von Drak ředitelky gymnázia.
„Myslíš kromě rozbitého zámku ve dveřích do ředitelny?“ zabodla do něj pohled. „Hodně.“
Daniel povytáhl obočí. „Kdo vypadl z okna tentokrát?“
„Já! Musela jsem učit. Ještěže je ředitelna v přízemí,“ zavrčela Josefa zdůrazňujíc konce vět.
„Volala jste zámečníka?“ zeptal se Daniel.
„Přijde odpoledne. Zatracený školník. Zrovna dneska musí k zubaři!“ zvolala žena vztekle.
„Mám nápad,“ řekl Daniel. „Půjčíte mi svou krásnou jehlici?“
„Proč?!“
„Nerad se tím chlubím, ale jako dítě jsem odemkl každý zámek na panství.“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit