Svatební slib

Vše zlé bylo ztraceno a zapomenuto. Byl máj a očekávaná svatba.
Ženich zesláblý, ale pořád mohutný. Košile mu kryla obvazy.
Anička kulaťoučká, ve vyšívaném kroji. Ona mu vrátila život. A dá další.
Nevěsta je plodná, šeptalo se očividné.
Panenství je pouze znakem, že dívka není přitažlivá a nelíbí se mužům.
Rychtářovic svatbu chystala celá Dolina. Péct se mohlo jen z nejčistější mlynářské mouky, zabíjet bez bolesti a hádka nesměla zaznít.
Kostel, zaplněn do posledního místa živými, zářil.
„Boh spojil dve srdcia, nik ich nerozpojí!“ farář odříkal připravené věty.
„Ak prestane biť moje srdce, zastane aj tvoje!“ zašeptala a Miša políbila.