Bez nároku na bodík.
Linie kluků z Ostrovů, na pokračování nebo napřeskáčku.
Norman skousne spodní ret.
Do městečka jsou to tak tři, čtyři míle. Asi o tři, čtyři míle dál, než by si myslel, že dokáže.
Ale tak co už.
„Pojď, pomůžu ti,“ obrátí se na bratra.
Poprvé, co pamatuje, je ten silnější a jistější.
„Nic mi není,“ odsekne Charles, ale sám se sotva postaví. Asi si poranil nohu. „Nepotřebuju tě. Jseš malý, ufňukaný, slabošský budižkničemu!“
V Normanovi se vzedme nečekaný vzdor.
„Jo, a to jsou moje DOBRÝ vlastnosti!“
„Pch!“ Charles se pokusí o nejistý krok. Neúspěšně.
Norman je pořád ten silnější.
„Tak pojď, ty otravnej idiote,“ podepře bratra.
Cesta bude dlouhá.
Za ty tři, čtyři míle se buď
Apatyka
Za ty tři, čtyři míle se buď navzájem zabijou, anebo se konečně opravdu sblíží... Bojím se zítřejšího tématu!
mám pocit, že ty čtyři míle
Gwen
mám pocit, že ty čtyři míle (6,4 km) půjdou tak šest hodin. V tom čase se poperou, usmířej, znovu poperou, proklejou, poperou, usmířej, usnou, sednou a budou koukat na západ slunce, poperou a znovu usmířej.
O jé, tak to se teda moc
Tora
O jé, tak to se teda moc nepoučil, to mě mrzí.
Ta bratrská láska. Ale cítím
Terda
Ta bratrská láska. Ale cítím z toho ždibec naděje, že se cestou snad nezabijou.