Cesta dovnitř

Z války se vrátil jako někdo jiný. Celé dny proseděl na zápraží a každému na potkání vyprávěl o snu, co se mu zdával každou noc.
Denně ho stáčela a v rohu zahrady, kam sny chodila vylévat, už ani nerostla tráva, ale pořád tomu nemohla přijít na kloub. S Antonem bylo něco špatně a ona nevěděla co. Pak ale dostala nápad.
Strčila do sklepa sud. Ve tmě a zimě se sny kazily pomaleji.
„Poslyš učitelskej, uměl bys nakreslit mapu?“
Když byl sud plný, utěsnila pečlivě dveře a převrhla ho.
Okolo Barbory i mladého učitele se začalo rozkládat město z Antonových snů.