Londýnský pád

Londýn byl zdánlivě stejný.
Svět se změnil.
Nitku po nitce rozplétal můj geniální přítel zločineckou síť, až do londýnského podzemí, až k hlavě hada.
Na malý okamžik nám bylo dáno uzřít ten strašlivý obraz. Tajemné přístroje, malé slídivé oči, viděly vše, zaznamenávaly vše. Děsivá mechanika ovládala Londýn, Anglii, svět. A v jejím středu Pán strojů – nelidský, chladný, cizí, nepřátelský. Z jakých pekel, z jakých vesmírů přišel? Nevíme.

Nic není jako dřív. Genialita mého přítele se rozpouští v kokainových rauších. Jeho neméně geniální bratr se ujídá k smrti. A já? Nejde ujít všudypřítomným očím strojů!

Lahve na příborníku mi přátelsky kynou.