Konec dobrý, všechno dobré

Klaudie tiše pozoruje řeku.
„Věřil bys, že chtěla Otýlie zničit vlastní dceru, pro trochu moci navíc?“ ozve se po chvíli.
„Věřil,“ odpoví Felix nevzrušeně. „Lidi dělají horší věci pro míň.“
„Ale vlastní dítě?“
Felix pokrčí rameny. Iluze o lidech si přestal dělat dávno. Ale že je dobře naladěný, pokusí se Klaudii trochu utěšit.
„Nakonec selhala,“ broukne. „A holka vypadá docela šťastně. Dokonce si našla mazlíčka. Ale že to pořádná myš.“
„To není myš,“ opraví ho Klaudie, ale pak jen mávne rukou a vytáhne placatku. „Dáš si?“ nabídne Felixovi.
Rusalka se zatím ve vodě bezstarostně honí s jednou z místních nutrií.