Báseň pro malé vynálezce

Já jsem malý vynálezce,
vynalézat nejde lehce,

rozbil se mi robot,
to jsem ale nešika,

když robota jsem krmil,
monitor náhle zrnil,

zasek se v něm burák,
rozbil se, ten robůtek!

Naštěstí znám číču,
co má pěknou sadičku,

bude trvat chviličku,
než robota spravíme.

Kladivem budem buchat,
večer pak spolu juchat.

Robot žije, dělá dřepy,
stále ale není happy.

tvrdí, že by chtěl dceru,
já mu na ni teda formu dělám,
že se z toho neopotím...

Dcera bude taková, že jí není rovno,
snad se mi zas nerozbije, zbylo by z ní pramálo.

Poznámka: Kvůli častému výskystu sprostých slov v mé poezii jsem se rozhodl napsat báseň, ve které se ani jedno nevyskytne.