Cigárko na dobrou noc

Seděla na hraně střechy, pod nohama asi osmdesát pater prázdna. Z kapsy vytáhla krabičku cigaret a jednu si zapálila. Dneska to chce pravej nikotin a trochu tý rakoviny.

Teprve jí pomalu v hlavě dobíhalo, co se vlastně poslední hodinu všechno stalo. Měla zvláštní oblibu krizové situace zpracovávat takhle nad hranou propasti. Umožňovalo jí to takový zvláštní odstup.

Chvíli seděla se zavřenýma očima, když tu na tváři ucítila příjemné teplo. Otevřela oči. Na obzoru už byly vidět první paprsky vycházejícího slunce.

Típla zbytek cigarety a zvedla se. Dneska byl dlouhej den. Je čas si jít lehnout. A navíc je otravný světlo.