Honba za pokladem

Byla to dobrodružná cesta. 

Packami jsem obratně nadzvedla storpní dvířka klece, která člověk zase zapomněla zamknout. Po stěně jsem seběhla dolů; popoběhla pár metrů po podlaze a nastala složitá část. Sokl pod linkou má otvor pouze pod myčkou. Tím jsem se protáhla, a šla prachem a skrytými poklady ku truhle. 

Ještě se protáhnout zadem dovnitř skříňky, vyskočit do šuplíku a vyšplhat do vysoké nádoby. 

Poklady! 

Tolik vůní! Barev! 

Člověk se vrací domů a koukne do klece a počítá do... čtyř. Kouká pod nábytek, ale poměrně rychle jde najisto do kuchyně a otevírá šuplík. 

"Ty už zase spíš v odpadkovém koši?"