Z vodáckého průvodce
Jakmile vodák spatří šlajsnu, srdce se mu sevře chvějivým očekáváním. Lodě křižují nad jezem, kormidelníci stojí a natahují krky, aby viděli, kudy to jet. Když vidí, že nic nevidí, zakotví u břehu a jdou se podívat ze souše. Škrábou se za uchem a promýšlejí strategii.
První kánoe už se pustila dolů šlajsnou, proud ji sevřel do své náruče. Pod jezem se prosmýkla vpravo kolem velkého balvanu, mohutný zabalák jí zalévá příď. Loď se povážlivě naklání, nabírá vodu přes bort. Háček bezhlavě vystupuje po hlavě. „Je to dobrý, jeďte zprava,“ řve zadák. A po vzoru Titaniku mizí s keňou v hlubinách.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To jsme si taky zažili
Tak přesně se mi stalo. Až na to, že jsme neměli jet doprava, ale doleva.
Jinak hezké.
Jo. Jo.Jóó.
To je úplně dokonalý. A přesný.
Loď AHOJ...
Jo-ho-hó! To se mi líbí :-D
Jo-ho-hó! To se mi líbí :-D
Háček zodpovídá za předek,
Háček zodpovídá za předek, zadák za zadek lodi. V případě neshody, kudy to jet, objede háček s přední třetinou lodi šutr zprava, zatímco zadák se zbylými dvěma třetinami to vezme zleva. :-))
Obě dvě drablátka skvělý! Tady mám dokonce chuť se kouknout, kde přesně to v té knížce tak je, jak se ti povedlo chytit Šmídův tón.
Děkuju moc. Šmíd by přidal
Děkuju moc. Šmíd by přidal ještě rudé břichouše. :-)
Má oblíbená knížka!
Má oblíbená knížka!
Hezké drabble, potěšilo, po duši pohladilo.