Ve skutečnosti toho naspím více, ale i takové dny jsou.
Potlačila zívnutí. Zase se pořádně nevyspala. Že spí jen šest hodin denně, to už si zvykla, ale že nedá šest hodin v kuse, ale třikrát dvě hodiny, na to se snad ani zvyknout nedá. Přebaleno, nakrmeno, zabaveno.
Těšila se na ranní bílou kávu a domácí rohlík. Potřebovala se něčím probrat. Všechno si nachystala před klávesnici s vidinou odpočinku, ve kterých si přečte nějaké nové drabble.
Najednou se ozvalo pár zvuků. Klap, ťap, klap, ťap. Přemýšlela, co se to ozývá.
Zvuky se opakovaly, tentokrát ovšem následoval křik vyžadující pozornost.
Už je tady zas, to dítě mi nedá ani 15 minut klidu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit