Perspektiva

Studentka přečetla všechny knihy slavného autora, včetně dopisů ze zajetí.
Psal o křišťálových jezerech, zvlněné krajině zelenající se jarní svěžestí, věčném sněhu na vrcholcích hor. Popisoval tisíce krajů a lidí, co příběh, to tajemství. Před jejíma očima autor vymaloval záplavy hvězd, polární záři nad ledovou krajinou, vyjící vlky.
Jednoho dne studentka odcestovala do autorovy země a navštívila vězení, kde autor strávil většinu svého života a které bylo údajně jeho inspirací.
Když vstoupila v temnou a zatuchlou celu a pohlédla na maličké zamřížované okénko, překvapeně vydechla: Vždyť je to jen kousek nebe!
Pro autora ten kousek nebe ale znamenal celý svět.