Dotyková

Dotek jeho kůže na její ji pokaždé překvapil.
"Ahoj, já jsem Radovan," podal jí ruku - a jí projel elektrický proud.
"Brzy se zase uvidíme," jejich tváře se o sebe otřely v přátelském náznaku pusy na rozloučenou, a ji polil ruměnec.
"Pomůžu ti." Odhrnul jí z tváře pramen neposlušných vlasů, zachytil jej sponkou, a ona slastně přivřela oči.
"Zatančíme si?" přitiskl ji k sobě a jí se zatajil dech.
Jeho rty se konečně potkaly s jejími, a ona měla pocit, že se vznese do oblak.
"Jsi si jistá?" zeptal se, když jeho ruce vklouzly pod lem její blůzky. Vzdychla a přikývla.