Plachý Charlie v opilosti osloví pavouka a přivolá tak svého nevyzpytatelného bratra Spidera. Spider vezme Charlieho na tah ve stylu ženy, víno zpěv. Charlie ráno přemýšlí, jak se bratra zase zbavit.
První paprsky se prodíraly zaprášenými roletami do pokoje.
„Neměl jsem tě volat“, zalitoval Charlie.
Spider spokojeně rozvalený na pohovce odhodil svou příšernou zelenou fedoru. Zatočila se, přistála pod stolem.
„To nebyl špatný večírek,“ prohodil a nonšalantně si zapálil tlustý doutník. „Už zbývá jen posledních pár kapiček tmavého portského,“ odklepl bez zaváhání popel do květináče s Charlieho rozkvetlou bromélií.
„A pak už mě opravdu necháš na pokoji a půjdeš?“ zadoufal Charlie.
Spider místo odpovědi přiskočil s připravenou sklínkou. Charlie ji do sebe s povzdechem obrátil. Okamžitě se mu začaly klížit oči.
S posledním zábleskem vědomí zaslechl šeptavé: „Velení nech na mně“.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit