Nápady šíleného spisovatele 2: Toulky s Eustácem

„Apartmá s okny na východ,“ žádala dáma s šátkem od Hermese.
„Eustác miluje ranní sluníčko,“ doplnila dáma s diamantovými náušnicemi.
„Jistě, madam,“ řekl recepční.
„Eustác nesnáší hlučné lidi,“ pokračoval Šátek.
„Chceme prostě klid,“ pravily Diamanty.
Eustác bude nejspíš nesnášenlivý prďola, pomyslil si.
„V hotelu bydlí pouze ta nejúctyhodnější klientela, dámy!“
„Pokud se tu Eustácovi nebude líbit…,“ začaly Diamanty, “budeme si okamžitě stěžovat řediteli,“ dokončil Šátek.
„Uděláme cokoliv, aby byl pan Eustác spokojen.“ Hlas recepčního se táhl jako med. „Kdy ráčí přicestovat?“
„Je tady.“ Diamanty pozdvihly přepravku.
Recepční se střetl pohledem s omšelou lasičkou.
V očích obou se zračila nekonečná únava.