Jsem pouze já, cesta a noční obloha.
Konečně jsem se vymotal z obydlené oblasti, a měl před sebou krásných 1500 mil prázdné majestátní pouště. Z rádia zní Sting, vnímám vrnění dvanáctiválce pode mnou a skrz přední sklo vidím hvězdy i stříbrný měsíc.
Když jsem ve městě, bývám nervózní. Jen na cestě, jen pokud jsem sám, se svými myšlenkami a s jasným cílem před sebou, jen tehdy jsem šťastný.
A thousand times the mysteries unfold themselves
Like galaxies in my head
To je ta chvíle, kterou miluji. Chvíle, kdy se dokonalost okamžiku spojí s věčností, a hvězdy vstoupí do mé mysli.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
...když ti řeknu, že jsem na
Carmen
...když ti řeknu, že jsem na tohle téma původně chtěla napsat něco velmi podobného, a že jsem přitom poslouchala přesně tohle... no, ono by mě to asi nemělo překvapovat, což...
(...jen sám? Mumly...)
No..
Andrew Martinaq
Překvapovat mě to nepřekvapuje.. a už mě to i přestává znepokojovat.
(Jistě, že ne sám.. Nemumly..)
je to pěkně atmosférický
Aries
je to pěkně atmosférický