V této kapitole je splněn požadavek pátého překvapení.
Shrnutí předchozího děje: Našeho hrdinu jsme opustili těsně před nárazem do podivně zbarvené hory...
Hora se na mě sesypala. Zavalilo mě neskutečné množství třpytících se nití ve všech barvách duhy. Prodíral jsem se skrze ně vzhůru, zatímco kolem burácelo další děsivé: “Í-ha! Ha! Ha!”
Když jsem se konečně dostal ven, zjistil jsem, že ta hromada třpytivých barev sahajících až k zemi vychází ze zadku podivného bílého tvora. Narazil jsem do něj zezadu, takže jsem až teď uviděl válcovité tělo podepřené čtyřmi sloupovitými nohami. Na protějším konci z něj trčela oválná hlava na krátkém tlustém krku. Z obojího na všechny strany trčely další chuchvalce třpytivě duhových nití.
Strnul jsem, ale tvor setrvával nehybně. Nakonec jsem usoudil, že vzhledem k tomu, že dlouhý stříbrný kužel na vrcholku jeho hlavy je nejvyšší místo v okolí, vylezu na něj a obhlédnu situaci. Sklouzl jsem z barevného ocasu na bílou srst a opatrně postupoval podél hřbetu vpřed.
V polovině cesty srst pode mnou nepatrně povolila.
CVAK!
Tvor se roztřásl.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No, bude mít asi veselo :)
Killman
No, bude mít asi veselo :)
Veselo musí být, čeká nás
Aveva
"Ještě nevím jak se to bude
wandrika
"Ještě nevím jak se to bude jmenovat" pokračuje! Jupí! A ešte je tam aj dúhový jednorožec :D
No právě kvůli jednorožci
Aveva
Když se roztřásl, muselo to
Aplír
Když se roztřásl, muselo to být pro hrdinu jako zemětřesení.