Říká se, že první sen pod novou střechou se splní. Opravdu doufám, že v případě starobylého sídla Rochestrů to neplatí.
Ze spaní mne tu noc budily tíživé můry plné podivných skřeků, tichého kvílení, šouravých kroků a záblesků plamene. Těžko říct, co by z toho vyvěštila má chůva, nejspíš posednutí zlým duchem, šílenství a požár, který Thornfield vypálí do základů. A tenkrát bych vlastně nějaký menší požár i uvítala, kdyby to znamenalo, že se konečně aspoň trochu zahřeju.
Nicméně chůva zůstala na opačném konci světa, doslova, a s ní i zlé věštby, krvavé oběti a kouzla. Tohle byl jiný svět, cizí a moderni, sice mne svým způsobem děsil víc než jamajská kouzla, ale pro staré obeah v něm nebylo místo.
V tomhle světě mělo všechno své logické vysvětlení: očividně jsem i ve spánku vnímala skučení meluzíny, praskání jisker a oheň v krbu, který ve větrné noci spíš skomíral, než aby pořádně hřál.
Vzhledem ke skličující noci se zdálo ráno až nepřiměřeně jasné a jásavé. Při pohledu z okna jsem zjistila proč. Nebe zářilo sytou modří a všude kolem domu bylo bílo. Překvapeně jsem položila dlaň na okenní tabulku - a ucukla jsem. Sklo studilo tak, že to až pálilo.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ta holka to měla koukám od
Aveva
Představuji si, že to muselo
Minehava
Představuji si, že to muselo být pro ní fakt těžké, jestli jí Rochester nepomohl a to si myslím, že nepomohl.
Jak to skončí, zatím nevím, ale konec podle Bronteové se mi moc nelíbí :)
Tak já budu doufat v nejlepší
Aveva
Jé, to je vlastně poprvé, co
Birute
Jé, to je vlastně poprvé, co vidí sníh.
A tohle je dobrá paralela s gotickou atmosférou sídla, jak ji vnímá Jana. Je to stejná situace, Bertha má stejné pocity, ale v domě zatím není původce podivných nočních zvuků, tedy ne ten lidský.
"Těžko říct, co by z toho vyvěštila má chůva, nejspíš posednutí zlým duchem, šílenství a požár, který Thornfield vypálí do základů. A tenkrát bych vlastně nějaký menší požár i uvítala, kdyby to znamenalo, že se konečně aspoň trochu zahřeju."
Líbí se mi odkaz na originál s ironickým přesahem. Bertha má v tvém podání osobitý projev a je to prostě člověk z masa a kostí.
Jé, děkuju za další úžasný
Minehava
Jé, děkuju za další úžasný komentář!
Když jsem to psala, ani jsem si to pořádně neuvědomovala, ale máš pravdu. Ten příběh by měl být druhou stranou mince, tak jsem ráda, že se to zatím docela daří. Trochu to bude AU, samozřejmě, ale tak, aby si člověk po přečtení řekl: jo, takhle to vlastně mohlo být.
Vidím Berthu před očima jako živou, zranitelnou a přitom silnou, teď ji jen dostat na papír :)
Dýchá z toho chlad
Aplír
Dýchá z toho chlad starobylého sídla, Jsem zvědavá na další Berthiny počiny.
Děkuju. On je tam chlad
Minehava
Děkuju. On je tam chlad hlavně ve vztahu mezi Bertou a jejím manželem. Uvidíme, co podnikne.